Řekněte jí někdo že nejsem Barbie...

Kurva co se to děje. Matka za mnou dneska přišla do pokoje.

"Báro, dneska si vypadala fakt příšerně."

Já se na ní jen podívala a ona pokračovala v hovoru.

"Hele zejtra si na sebe vezmeš sukni..." Načež mi vlezla do šatny a začala se mi tam přehrabovat a jen tak mezi tím říkala jakej sem bordelář a tohle to a támhle to.

"Tuhle sukni sem ti žehlila nedávno jak to, že je zmačkaná?"

Načež mi oznámila jakou fůru mám věcí a proč se teda oblíkám jako nějakej santusák. Tak sem se rozhodla, že jí ukážu, kolik mám věcí. Začala jsem s poliček vytahovat oblečení a postupně jsem jí do rukou dala asi dvě třetiny skříně.

Pak jsme se pohádali. Ovšem to není nic neobvyklého.

Potom matinka nasupeně odkráčela dolu a když jsem byla si v půlce tohohle článku, se znovu vrátila a řekla mi ať dojdu do auta pro prostěradla, ža se trochu uklidnim.

Tak jsem tam došla, máma vzala nůžky a nastříhala je na pruhy a "hurááá" jdeme čistit koupelnu.

Jistě v tu chvíli jsem se na ní určitě nenaštvala mnohem víc.

Takže zejtra se tešte, přijdu do školy v sukni...nejspíš dost zmačkaný, a tričko...hahaha co to je???

Prostě mám velice milou matku a kurva mohl by jí někdo vysvětlit že nejsem nějaká zapráskaná barbína?"

Jinak moc se omlouvám za sprostý slova, ale jsem fakt dost hotová...fakt sorry....

Vaše velice nasraná Bára