Hlásí se z toho velkého světa kolem...

...a nemá žádné zajímavé novinky co by vám mohla zdělit.

Její život zase upadá do velkého stereotipu předchozích let. Určitě si za to opět může sama, ale ona to asi jinak dělat neumí.

Týden se dá shrnout v pár jednoduchých bodech.

• Pondělí-útery:škola a jen škola
• Středa: škola a dramaťák (obohacení jídelníčku...jen kdyby tam nebyla vždy tak unavená)
• Čtvrtek: škola a focení (její zaujatost vůči lidem kvůli vzhledu je hrozná a stydí se za ní! ...taky by jí zajímalo jak by reagovala kdyby na ulici potkala sama sebe...)
• Pátek: škola a příprava na weekend...(většinou veskrze psychická, protože jezdí k babičce víc než by bylo zdrávo)

Ale koho to zajímá, že? Už to nezajímá ani jí...takže nechápe proč to sem zase píše. Ale to je jedno.

Tak mě napadá. Nemáte nějakou činost, které by se mohla věnovat ve volném čase? Něco by potřebovala, protože jí zase začíná hrabat. Dokonce na to má i důkaz! Tenhle článek.

Volný tok myšlenek a rýmy z jejího nosu (myšlenek samozřejmě z mozku...alespoň v to doufá). Má prý být ráda...ostatní ho mají ucpaný, ale kohoutek na nose, když už je nejhůř, jí přijde jako dobrý nápad. Asi si ho nechá patentovat.

Přemýšlí jestli to, že o sobě píše v třetí osobě je nějaká porucha. Co myslíte? -.-"

Chtěla by... a taky... Jenže tyto dvě věci spolu možná souvisí a možná ne. Spíš ano... Nejdřív musí dosáhnout toho prvního. Ptá se jak a odpoví jí jen zarputilé pohledy matky. Snaží se, ale už z toho zase vypadla a jackpot stoupá do závratných výšin. Vydrží to? Doufá, že ano... Zajímalo by jí jestli dřív přijde klinická smrt nebo nějaká psychóza. Nejspíš už našla odpověď... Je nadosah všem. Ztrácí se a je za to ráda (?) Doufala, že se to nevrátí. Zkalamala okolí, hlavně však zkalamala sama sebe.

Otázka: Půjde do tanečních?

Nejsou to její taneční takže neví... Nutí jí, ale ona váhá. Uvidí nejspíš až v pátek večer. Má na to skoro celý týden... Teď si tím nebude ještě lámat hlavu.

Dobrou noc a sladké sny...Vaše B.