shini: nevím co nato říct... možná bych se odvážila napsat se že taky někdy cítím stejně... jako přikovaná-ale chci letět, a chci se přitom smát a možná někoho držet za ruku... je to zatracenej pocit...na tyhle věci jsem docela introvert... všechno se snažím přebrat si sama... dusím se pod vlastním sevřením... topím se ve vlastní krvi, sama si přikládám nůž na krk.... ale nemůžu s tím nic dělat- prostě nemůžu!!!! emoce zůstavají uvnitř, a to světlo, co ve mě je, pustí na povrch jen paprsek, nebo dva... je to jako když zářím sama pro sebe, nebo pro ztracený osoby, co ke mě chodí tajně ve snech... mohla bych o tom mluvit dlouho... jsem si jistá že víš, jak je to zamotaný... že víš jak je to těžký...

---
shini.pise.cz

bajulka: Jojo...těžký...správně vyjádřeno...dík za pochopení :)

---
bajulka.pise.cz